Každý člověk má svůj životní styl. Nemusí to být jedináček, ale ve většině případů to je každá rodina, protože když je každá rodina, tak má také svůj takový denní režim. Že třeba vstanou každý den v 6 hodin ráno a lidé jdou do školy nebo do školky a také do zaměstnání. Já si vzpomínám, že když jsem ještě měla malého syna, tak jsem také měla pro něj režim, jenomže potom se to úplně zvrtlo. Já jsem začala chodit na směny a neměla jsem, jak se pořádně starat o syna, takže nakonec to dopadlo tak, že jsem si chodil spát, kdy chce. Když mu bylo devět let, bohužel jsem ale už na ty směny chodit musela.
Byli jsme zadlužení a nemohla jsem odmítnout vůbec žádnou práci. Navíc za noční byly opravdu dobré příplatky a také jsou navíc chodila na přesčasy, abych si vydělala nějaké peníze předem, protože si nechtěl jet někdy k moři anebo na nějaký wellness prodloužený víkend. Jenomže bohužel jsem na to neměla vůbec žádné. Finance musela jsem tedy pracovat a vzít to, co bylo. Nakonec to dopadlo tak, že náš životní styl se obrátil vzhůru nohama. Bylo to úplně jiné, jsem někde kolikrát už usnul i v jedenáct večer anebo klidně i o půlnoci. Moc mě to trápilo, a když ho třeba přes noc hlídala moje máma nebo moje babička, tak říkala, že kolikrát usne dřív, než můj syn byla jsem docela v šoku.
Také mi vadilo, že můj bývalý partner na tohle nadával. Že prý my doma máme úplně špatný životní styl a že to mému synovi nesvědčí, že našemu synovi to vůbec nedělá dobře, protože potom prý ve škole spal. Já chápu, že tohle je také z části moje chyba, ale nechápu, proč tedy jeho otec si ho také někdy nevezme. Synův otec se o svého syna vůbec nezajímá. Tohle je právě úplná škoda. Navíc můj bratr má dvě zaměstnání a také si vždycky najde čas na své dvě dcery. Oni mají takový zdravý životní styl a velice často jezdí na výlety.